Zabouchlé dveře – čím na ně?

   Každý den se hasiči, jejichž jednotky jsou zařazeny do plošného pokrytí, setkávají v desítkách případů s činností Vnikání do uzavřených prostor. U některých mimořádných událostí je tato činnost vykonávána sekundárně jako součást jiného zásahu. Ovšem ve většině zásahů jsou jednotky přivolány k případům, kdy jsou „pouhým“ otevřením vstupních dveří dosaženy cíle zásahu, tedy kdy uvnitř uzavřeného prostoru hrozí nebezpečí z prodlení.

   Nejsnazší překážkou pro hasiče jsou zabouchlé dveře. Jejich otevření z venkovní strany nemovitosti bez použití klíčů není činnost nijak složitá. Záleží na zručnosti, zkušenosti, ale hlavně na technickém vybavení zásahové skupiny pro tuto činnost. Právě nástrojové vybavení na otevření zabouchnutých dveří je předmětem tohoto srovnání. Stanice Sokolov HZS Karlovarského kraje jako jediná v republice disponuje několika nástroji pro otevření „zaklaplých“ dveří. Zkušenosti příslušníků z této stanice jsou hlavními podklady pro porovnání. Byly vybrány nástroje, které otevírají dveře posouváním od horního (dolního) rohu mezerou mezi zárubní a dveřním křídlem až ke střelce, kde dojde k zatlačení do dveřního zámku a otevření. Těmito nástroji jsou (dle výrobců či dodavatelů):

• Rescop D – Rescop systém,
• Pazet – Zetocha,
• TFG plech – Wendt.

Obr. Nástroje na otevření zabouchnutých dveří

   Nástroje, které působí přímo na střelku bez nutnosti posunutí v mezeře mezi zárubní a křídlem, nebyly do porovnání zařazeny (např. Spirálový otvírač).  Vlastní porovnání je provedeno na třech různých dveřích. Prvními jsou dveře správně seřízené s mezerou (několik mm) mezi zárubní a křídlem. Druhé dveře jsou také správně seřízené, ale opatřený doplňkovým těsněním. Třetí a poslední jsou dveře svěšené a dovřené s přidáním síly. Se všemi těmito případy se mohu hasiči kdykoliv u zásahu setkat. Nelze opominout ani fakt, že jednotka může být přivolána k zásahu, kde narazí na dveře, které jsou porouchané. Tyto zásahy jsou nejsložitější. Zasahující hasiči jsou většinou nuceni zvolit některou z destruktivních metod překonání, popřípadě zvolit alternativní způsob vniknutí po plášti budovy.

Dveře seřízené

   Při otevření dveří zabouchnutých nemá žádný nástrojů větší problém tlakem střelku zasunout a dveře otevřít. Jiné je to však v případě, že zasahující jednotka nemá informace o stavu dveří. Jestli se jedná o dveře zamčené či zabouchnuté. U zamčených dveří je do zapadacího plechu vysunuta i závora. Zatímco u TFG plechu a Rescop D nehrozí uvíznutí mezi střelkou a závorou, u Pazetu je situace jiná. Při použití tohoto nástroje od shora na zamčených dveřích dojde k zasunutí střelky a jejímu opětnému vysunutí. Následně je nástroj zablokován bez možnosti vyjmutí. TFG plech a Rescop D díky svým rozměrům neumožní střelce vysunutí do zapadacího plechu v momentě, kdy narazí na vysunutou závoru. Další nevýhodou Pazetu je paradoxně jeho tvrdost a také ostrý úhel zešikmení čepele. U zadlabacích zámků, které jsou osazeny střelkou vyrobenou z plastu, se nástroj do střelky zasekne, a pro otevření dveří je nezbytné na nástroj poklepat paličkou. Při použití TFG plechu nenastávají žádné komplikace a správně seřízené dveře jdou snadno otevřít. Stejně tak Rescop D tyto dveře lehce otevře. K jeho kladu přispívá i robustnost a vyšší hmotnost. Nástroj stačí vyvažovat proti zkřížení a díky váze téměř sám zatlačuje střelku do zadlabacího zámku.

Dveře seřízené s doplňkovým těsněním

   U dveří, které jsou osazeny doplňkovým těsněním, je činnost s výše popsanými nástroji značně ztížena. Těsnění vyrobené z pryže může být shrnuto do místa střelky a tím je zabráněno nástrojům zatlačit střelku do zámku. U starších dveří v panelových domech se také lze setkat s těsněním kovovým. U kovotěsu hrozí zaseknutí nástroje o hřebíček, kterým je těsnění přichyceno do dveřního křídla. Další varianta zablokování nástroje může nastat, když se střelka zachytí o prasklý plíšek z kovotěsu. Porovnávané nástroje si u těchto dveří vedou o dost hůře než v prvním případě. TFG plech téměř nelze použít. Nástroj není určený pro údery kladivem či gumovou paličkou. Při použití úderů na TFG plech dochází k poškození nástroje (údery kladivem) nebo gumové paličky. Pazet a Rescop D jsou konstruovány pro případné poklepání. Pazet gumovou paličkou a Rescop D kladivem. V případě Pazetu je dosti nepraktická potřeba klepání od spodu z důvodů možného uvíznutí nástroje při použití od shora. Rescop D lze bez problémů použít odshora dveří a nástroji neublíží ani vyšší hmotnost kladiva. Nevýhodou Rescop nástroje je širší čepel, která zvyšuje tření. Oba posledně zmíněné nástroje selhávají, když narazí na vysunutý hřebík či prasklý kovotěs. Gumová těsnění stačí víc promazat a selhání je téměř vyloučeno.

Dveře svěšené

   Noční můra všech hasičů. Dveře zabouchlé s přidáním síly nemají žádnou mezeru mezi zárubní a dveřním křídlem. TFG plech je zcela nepoužitelný. Rescop D je vlivem vyšší šířky vystaven značnému tření. I při použití silných úderů kladivem je posouvání nástroje obtížné. Použití Pazetu přináší lepší výsledky. Nástroj má kratší šířku čepele a tření působí na menší plochu. Nástroj však značně trpí nutností použít těžší kovoví nástroj pro provádění úderů. V případě, že je jednotka vybavena dveřním heverem nebo páčidlem, je jeho použitím možné zvýšit šanci na otevření. Další alternativou je volba destruktivní metody vniknutí (vylomení, vytržení nebo vyfrézování cylindrické vložky) či jiného místa vniknutí (okno).

Závěr - shrnutí

   Zabouchlé dveře – čím na ně? Po prostudování celkového srovnání v příloze je zřejmé, že nejuniverzálnějším nástrojem je Rescop D. Tento nástroj si ve srovnání vede nejlépe. Na druhém místě skončil Pazet. Oba nástroje se doplňují a v ideálním případě, je vhodné mít ve vybavení jednotky obě sady. Na opačném konci se umísti TFG plech. Tento výrobek je pro použití hasiči nepraktický a dá se říci zbytečný. V praxi nenastávají situace, kdy by TFG plech byl jediný nástroj kterým lze otevřít.